Potřebujete volno, šéf je proti. Velký přehled, na co máte nárok ve 2012-

Napsal Truck.bloger.cz (») 10. 8. 2012 v kategorii MKD, přečteno: 3493×
2012-046.jpg

Určitě víte, že v práci si můžete vzít běžnou dovolenou, nárok na volno máte také při pracovní neschopnosti, ošetřování blízké osoby nebo při mateřské či rodičovské dovolené.Ale méně známé už jsou další takzvané překážky v práci. Podívejte se na jejich podrobný přehled.

Lékař – soukromé důvody
(například kontrola u lékaře, ošetření, vyšetření při prvních příznacích nemoci apod.)

Nárok na pracovní volno:
Zaměstnavatel musí poskytnout volno na „nezbytně nutnou dobu“ – její rozsah závisí vždy na konkrétním případě.
V případě sporu by tedy zaměstnanec měl být schopen věrohodně prokázat, že k návštěvě lékaře skutečně potřeboval určitou dobu a nikde se zbytečně nezdržoval.
Zaměstnanec má právo vybrat si jakékoliv zdravotnické zařízení.
Zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště a sami si určují pracovní dobu (typicky práce z domova), takový nárok na volno ze zákona nemají, záleží tedy jen na dohodě.

S náhradou mzdy nebo platu:
Na placené volno (s náhradou mzdy nebo platu) má zaměstnanec nárok jen tehdy, jestliže půjde o lékaře nejbližšího pracovišti nebo bydlišti.
Mezi pracovištěm a bydlištěm si může vybrat, nelze jej tedy nutit preferovat lékaře bližšího pracovišti – koneckonců lidé většinou mění práci častěji než bydliště.
Nejbližším zdravotnickým zařízením (ať už pracovišti nebo bydlišti) se rozumí nejbližší z těch, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně zvolené zaměstnancem a zároveň je schopno potřebnou zdravotní péči poskytnout.
Málo známou podmínkou k poskytnutí placeného volna je, že vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu.

Bez náhrady mzdy nebo platu:
Zaměstnanec si může zvolit jiné než nejbližší zdravotnické zařízení.
I v takovém případě mu zaměstnavatel musí poskytnout volno na nezbytně nutnou dobu.
Náhrada mzdy však zaměstnanci přísluší nejvýše za dobu, kterou by strávil návštěvou nejbližšího lékaře podle předchozího odstavce.
Zbytek volna je tedy neplacený.

Lékař – pracovní důvody

Nárok na pracovní volno:
Zaměstnavatel musí poskytnout volno na nezbytně nutnou dobu, aby se podrobil prohlídce vyžadované zaměstnavatelem nebo příslušnými právními předpisy pro konkrétní práci.
Jde o takzvané pracovnělékařské prohlídky, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce.
Pokud návštěva proběhne mimo pracovní dobu, nemá zaměstnanec nárok na náhradní volno, příplatek za „práci přesčas“ nebo podobnou kompenzaci, jestliže se nedohodne jinak.

Náhrada mzdy nebo platu:
Zaměstnanec má vždy nárok na náhradu mzdy nebo platu, o níž kvůli návštěvě lékaře přišel.
Pokud návštěva proběhne mimo pracovní dobu, nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ani dalších výdajů, jestliže se nedohodne jinak.

Návštěva mimo pracovní dobu:
Právní předpisy nestanoví, že by zaměstnanec musel na zákonem (zaměstnavatelem) vyžadované prohlídky, očkování apod. chodit jen v pracovní době nebo naopak jen mimo pracovní dobu.
Zaměstnanec je povinen absolvovat prohlídky vyžadované právními předpisy ohledně dané práce. Pokud tedy zaměstnavatel trvá na návštěvě mimo pracovní dobu, v praxi tedy zaměstnanci nezbývá než ji absolvovat – jinak jej ani nelze dále zaměstnávat.
Stejně jako v podobných případech samozřejmě platí, že vhodná je oboustranná dohoda – zejména jde-li o zaměstnance, o kterého firma nechce přijít.

Dopravní komplikace

Nárok na pracovní volno:

Zaměstnavatel musí poskytnout volno na nezbytně nutnou dobu, pokud zaměstnanec nemohl včas přijet do práce kvůli nepředvídanému přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků.
Zdůrazňujeme, že musí jít o nepředvídané přerušení nebo zpoždění, nikoliv tedy předem známé (např. stávka v dopravě, dlouhodobé omezení) nebo alespoň běžně předvídatelné (např. počasí).
Další podmínkou je, že se zaměstnanec nemohl včas dopravit na pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Posouzení „přiměřenosti“ – například zda měl zaměstnanec využít výrazně dražší taxík – záleží na konkrétním případě. V zásadě vyšší nároky jsou na nadprůměrně placeného manažera než na řadové zaměstnance s podprůměrným platem. Důležitým faktorem je také (ne)postradatelnost konkrétního zaměstnance v konkrétním případě.
Jestliže je to objektivně možné, musí se zaměstnanec dostavit na pracoviště alespoň se zpožděním, nemá tedy automatický nárok na volno po celý den.
Ideální je samozřejmě dohoda se zaměstnavatelem, zejména jde-li o předem očekávané komplikace. V některých profesích pak lze například pracovat z domova, vyměnit si směnu za jiný den nebo čerpat speciální volno jako zaměstnanecký benefit.

Náhrada mzdy nebo platu:

Pokud se obě strany nedohodnou jinak, nemá zaměstnanec ani při nepředvídatelných dopravních komplikacích nárok na náhradu mzdy nebo platu za neodpracovanou část pracovní doby.

Výjimka pro těžce zdravotně postižené:

Zaměstnanec s těžkým zdravotním postižením má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy (platu) na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, pokud mu povětrnostní situace znemožnila cestu do zaměstnání nehromadným dopravním prostředkem (typicky automobilem), který jinak běžně používá.

Účast na svatbě

Nárok na pracovní volno:
Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na dva dny pracovního volna, z toho jeden den k samotné účasti na svatebním obřadu.
Jestliže se tedy svatba koná v den, kdy by zaměstnanec stejně nepracoval (typicky o víkendu), má v praxi nárok pouze na jeden den volna (v pracovní den).
Při účasti rodiče na svatbě dítěte vzniká ze zákona nárok na jeden den pracovního volna.
Také při účasti dítěte na svatbě rodiče vzniká ze zákona nárok na jeden den pracovního volna.
Stejné nároky mají i zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště a sami si určují pracovní dobu (typicky práce z domova)

Náhrada mzdy nebo platu:
Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na jeden den placeného volna (s náhradou mzdy nebo platu), případný druhý den volna je neplacený.
Také rodič při účasti na svatbě dítěte má nárok na jeden den placeného volna (s náhradou mzdy nebo platu).
Naopak dítě při účasti na svatbě rodiče nemá nárok na náhradu mzdy nebo platu, jde tedy o neplacené volno.

Narození dítěte

Nárok na pracovní volno:
Rodí-li manželka či družka, má zaměstnanec ze zákona nárok na volno pouze na nezbytně nutnou dobu, a to- k převodu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,- k účasti na samotném porodu.
Pokud se tedy nedohodne se zaměstnavatelem jinak nebo si nevezme dovolenou, měl by se ve zbytku pracovní doby vrátit na pracoviště (s výjimkou případů, kdy porod trvá celou pracovní dobu).
Zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště a sami si určují pracovní dobu (typicky práce z domova), takový nárok na volno ze zákona nemají, záleží tedy jen na dohodě.

Náhrada mzdy nebo platu:
hrada mzdy nebo platu p přísluší ze zákona jen při převozu manželky (družky) do porodnice a zpět.
Účast na samotném porodu zaměstnavatel neproplácí, jde tedy o placené volno..
Nad zákonem stanovené minimum si lze samozřejmě dohodnout velkorysejší podmínky.

Úmrtí a pohřeb

Nárok na pracovní volno:
Při úmrtí manželka, manželky, druha, družky nebo dítěte má zaměstnanec nárok na tři dny pracovního volna, z toho jeden den k účasti na pohřbu.
Při úmrtí rodiče nebo sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence, má zaměstnanec nárok na jeden den volna pouze při účasti na jejich pohřbu. Pokud zaměstnanec obstarává pohřeb, má nárok ještě na další den volna.
Při úmrtí prarodiče nebo vnuka zaměstnance, prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, má zaměstnanec nárok na pracovní volno při účasti na jejich pohřbu jen na nezbytně nutnou dobu, maximálně na jeden pracovní den. Pokud zaměstnanec obstarává pohřeb, má nárok ještě na další den volna.
Stejné nároky mají i zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště a sami si určují pracovní dobu (typicky práce z domova)
Při účasti na pohřbu spoluzaměstnance vzniká nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Okruh těchto účastníků (s nárokem na volno) ale určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací.

Náhrada mzdy nebo platu:
Ve všech uvedených případech jde o placené volno, tedy s náhradou mzdy nebo platu.

A spousty dalších najdete  v odkaze-http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2011/10/22/placene-volno-neplacene-prekazky-v-praci-prehled/


zdroj:http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2011/10/22/placene-volno-neplacene-prekazky-v-praci-prehled/

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a čtyři