Zkušební doba představuje přesně vymezený časový úsek po vzniku pracovního poměru, ve kterém zaměstnavatel i zaměstnanec zjišťují, zda tento nově vzniklý vztah naplňuje jejich očekávání a požadavky. Novela zákoníku práce přinesla důležité změny tohoto hojně využívaného institutu, které si v následujících odstavcích přiblížíme. Odpovědí na dnešní dotaz se soustředíme zejména na nově upravenou délku zkušební doby a způsoby jejího určení.
| Mám následující dotaz ohledně délky zkušební doby. Můj pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou, a to od 26. března 2012 do 29. června 2012. Do kterého data může být v mém případě sjednána zkušební doba? Při výpočtu mi vyšla sobota 12. května, je toto datum správné? |
Stará úprava
Dřívější úprava stanovila jako jediné omezení zkušební doby její maximální možnou délku, a to na tři měsíce od vzniku pracovního poměru. Zákon se přitom nezabýval rozdílným posuzováním zkušební doby pro pracovní poměr na dobu určitou a neurčitou. Mohlo se tak stát, že byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou v délce tří měsíců a stejně tak dlouhá byla sjednána i zkušební doba pro tento pracovní poměr. Ve výsledku tak zjišťování "vhodnosti" nové práce / nového zaměstnance trvalo až do skončení pracovního poměru.
Změny 2012
V zájmu ochrany zaměstnance v těchto případech bylo s účinností od 1.1.2012 zavedeno další omezení, kdy v případě pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou je možné sjednat zkušební dobu maximálně na polovinu takto dohodnuté doby určité. Zkušební dobu lze tedy i v současné době sjednat až na 3 měsíce a u vedoucích zaměstnanců nově až na 6 měsíců; je však nutné dodržet výše uvedený limit, pokud je sjednávána u pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou.
Pro výpočet skutečné délky zkušební doby, kterou můžeme sjednat, je nutné pracovní poměr na dobu určitou uzavřený na dobu do 6 měsíců u běžných zaměstnanců (12 měsíců u vedoucích zaměstnanců), přepočíst na kalendářní dny a počet vydělit dvěma. Pokud nám v rámci výpočtu vyjde také půlden (např. 12,5 dne), můžeme uzavřít zkušební dobu jenom na celé dny, tj. na 12 dní.
Konkrétní příklad
Váš pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou. Uplatní se tedy speciální ustanovení o zkušební době v délce maximálně poloviny sjednané doby trvání pracovního poměru.
Délka vašeho pracovního poměru přepočítaná na dny činí 96 dnů, polovina z této doby je 48 dnů. V obou případech se započítají i dny pracovního klidu, tedy víkendy a svátky. Zkušební dobu je přitom možné sjednat nejpozději v den, který je určen jako den nástupu do práce. Vaše zkušební doba tedy začala běžet v pondělí 26. března a po přičtení 48 dnů vyjde, že skončí v sobotu 12. května. Jde přitom o dobu počítanou podle § 333 zákoníku práce, která počíná běžet prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené doby. Pokud poslední den zkušební doby připadne např. na sobotu, neposouvá se konec zkušební doby na pondělí.
K jedinému možnému prodloužení zkušební doby dochází ze zákona v případě, že byste v průběhu zkušební doby měla celodenní překážky v práci (nejčastěji půjde o dočasnou pracovní neschopnost, ošetřování dítěte apod.) nebo byste v průběhu zkušební doby čerpala celodenní dovolenou.
Pro úplnost dodejme, že pokud by s vámi chtěl zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr ve zkušební době (a tudíž bez uvedení důvodu), musel by vám zrušení pracovního poměru doručit nejpozději v sobotu 12. května 2012. Od 13. května 2012 už by zaměstnavatel svou případnou výpověď musel opřít o některý z výpovědních důvodů stanovených zákoníkem práce.
Shrnutí
Nová úprava délky zkušební doby představuje především vstřícný krok směrem k zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou. Maximální možná délka zkušební doby je v těchto případech závislá na konkrétním pracovním poměru, když představuje přesně polovinu doby, na kterou byl sjednán. V tomto ohledu lze doporučit, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec dopředu vypočetli nejzazší možný den zkušební doby a uvedli jej výslovně v pracovní smlouvy, aby se předešlo případným nedorozuměním.
zdroj:novinky.cz
2024 ©