Podpora v nezaměstnanosti od 2011 změny

Nejvýznamnější změny, které přináší od 1. ledna 2011 novela zákona o zaměstnanosti, zákon č. 347/2010 Sb. (dále jen „ZOZ“),¹ se týkají podpory v nezaměstnanosti."

Snížení podpory v nezaměstnanosti

V rámci úsporných opatření v souvislosti se zákonem o státním rozpočtu se snižuje od 1. ledna 2011 výše podpory v nezaměstnanosti na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu v případě, kdy zaměstnanec bez vážného důvodu ukončil sám nebo na základě dohody se zaměstnavatelem jakékoliv zaměstnání. Jedná se o skončení pracovního poměru zaměstnancem výpovědí, dohodou, popřípadě zrušením ve zkušební době.

Vážnými důvody² jsou důvody spočívající v nezbytné osobní péči o dítě ve věku do čtyř let nebo nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby. Tyto důvody spočívají též v docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte, v místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera.

Vážnými důvody jsou i zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání, nebo jiné vážné osobní důvody (například etické, mravní a náboženské) či důvody hodné zvláštního zřetele. Mezi vážné důvody patří například také skutečnost, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu a pracovní poměr byl proto zaměstnancem okamžitě zrušen.³ Vážné důvody musí uchazeč úřadu práce hodnověrně prokázat. Pokud by se mu to nepodařilo, podporu dostane ve snížené výměře.

Doba poskytování podpory

Uchazeč ve věku do 50 let může dostávat podporu v nezaměstnanosti až po dobu 5 měsíců, ve věku nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. Uchazeči, který splňuje požadované podmínky, přísluší v prvních dvou měsících podpora ve výši 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu maximálně do 11 měsíců 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné. Uchazeči, který nastoupil rekvalifikaci, přísluší 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání až do ukončení rekvalifikace.

Pokud uchazeč neměl pro skončení pracovního poměru vážné důvody, je podpora v nezaměstnanosti od 1. ledna 2011 po celou podpůrčí dobu ve výši 45 % jeho čistého průměrného výdělku.

V souvislosti se zpřísněním podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti se nepatrně zvýší administrativní zátěž zaměstnavatelů. Ti budou muset potvrzovat, zda zaměstnanec má nárok na odstupné a v jaké výši.

Bez možnosti přivýdělku

Podle dřívější úpravy bylo umožněno uchazečům o zaměstnání, aby současně s pobíráním podpory v nezaměstnanosti vykonávali práci na částečný úvazek, pokud měsíční výše jejich výdělku nepřesáhla polovinu minimální mzdy, tedy 4 000 Kč.

Možnost pobírat podporu v nezaměstnanosti v souběhu s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání vedlo dle poznatků úřadů práce v některých případech k účelovému jednání uchazečů o zaměstnání a jejich zaměstnavatelů. Pokud zaměstnavatelé nemohli přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní doby, dohodli se s nimi na ukončení pracovního poměru a většinou s nimi zároveň uzavírali dohody o provedení práce na stejný druh práce. Tito zaměstnanci se stali uchazeči o zaměstnání, při splnění zákonných podmínek jim byla poskytována podpora v nezaměstnanosti a přitom u svého zaměstnavatele vykonávali tzv. nekolidující zaměstnání. V některých případech uzavírali nové pracovní smlouvy s odloženým nástupem do zaměstnání po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti. Toto jednání sice nebylo v rozporu s žádným právním předpisem, nicméně docházelo k únikům na daních a na sociálním a zdravotním pojištění. Odvody pojistného nadále prováděl úřad práce a stát přicházel o značně vysoké částky. Proto se nově neumožňuje přivýdělek vedle podpory v nezaměstnanosti.

Nová povinnost uchazeče

Restriktivním opatřením, které mají za cíl snižování výdajů ze státního rozpočtu, odpovídá i nová povinnost uchazeče o zaměstnání.⁴ Musí do osmi kalendářních dnů písemně nebo osobně oznámit úřadu práce skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu. Jedná se např. o oznámení uchazeče, že si vydělává, i když jen s nepatrnou odměnou. To se týká nejen pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti, ale i dohody o provedení práce. Nedostavení se ve stanoveném termínu na úřad práce znamená nesplnění povinnosti spočívají v tzv. součinnosti. Uchazeč o zaměstnání může být vyřazen z evidence, a tedy je bez nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti se bude poskytovat až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného. Tato doba je vymezena příslušným násobkem průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného. Při stanovení této doby se bude vycházet z výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovené zvláštními právními předpisy. Účelem tohoto nového ustanovení je, aby uchazeči o zaměstnání byla dána možnost obstarat si zaměstnání ještě v době, která odpovídá výši odstupného a aby poskytování podpory v nezaměstnanosti mohlo být odsunuto.

zdroj.česká správa soc zabezpečení...