Svítí, nesvítí, svítí, nesvítí. Na našich silnicích to někdy opravdu vypadá jak v onom vtipu o policajtovi, který kontroluje, jestli jim na autě svítí maják. Nejde o to, že u nás platí povinnost svítit po celý den, ale o to, že neumíme svítit v počasí posledních dnů. Už několik dnů totiž celou naši republiku, s výjimkou hor, sužuje inverze a mlhy. A to je kámen úrazu.
Jak svítit? Odpověď na ni totiž zná asi tolik řidičů, kolik jich zná jeho básnickou sbírku Písně kosmické nazpaměť. Přestože to tak na silnicích nevypadá, je to všechno poměrně jednoduché. „Za normální nesnížené viditelnosti musí mít motorové vozidlo rozsvíceno buď obrysová a potkávací světla, nebo samostatně světla pro denní svícení,“ konstatuje právník Jan Kněžínek.
Nejdůležitější jsou však slova „nesnížená viditelnost“. Ta totiž nemá nic společného s pouhou tmou. V těchto dnech totiž mlhy a především inverze připravují řidičům perné chvilky, protože vidí leckdy jen na desítky metrů. „Sníženou viditelnost definuje zákon obecně jako situaci, kdy se účastníci nemohou dostatečně vidět navzájem, nemohou vidět předměty na vozovce nebodopravní značky,“ konstatuje dopravní právník.
Mnoho řidičů zapomíná na to, že světla pro denní svícení jsou naprosto nedostatečná. Svítí totiž jen dopředu a řidiči zezadu je nemohou vidět. A to nemluvíme o případech, kdy jsou na autě jen moderní LED pásky, které jsou i za normálních okolností špatně viditelné.
Zákon mluví jasně – mlha, hustý déšť nebo sněžení
Zatímco na jedné straně jsou ti, kteří mají pocit, že je musí všichni vidět i s těmito světly, na druhé straně jsou ti přehnaně opatrní, kteří v obavách o záď svého miláčka rozsvěcí mlhová světla už při sebemenším náznaku mlhy. „Je třeba vycházet z obecného významu slov – každý řidič asi pozná, co je mlha, hustý déšť nebo sněžení.“
Mlhovky by se tedy měly zapínat s rozumem, odborníci radí až ve chvíli, kdy viditelnost klesne na 50 až 70 metrů. „Pro tyto případy zákon dokonce ukládá povinné užití zadních světel do mlhy. Přední povinné nejsou.“
Bohužel u nás není jasně definována vzdálenost ani na doporučovaných 50 až 70 metrů. „Například německá úprava předpokládá použití mlhových světel v situaci, kdy je menší viditelnost než 50 metrů. Řidič v tu chvíli nesmí jet vyšší rychlostí než 50 km/h, takže na německých silnicích nepotkáte vozidla jedoucí vysokou rychlostí po dálnici se zapnutými mlhovkami,“ vysvětluje právník Jan Kněžínek.
Za současného počasí v žádném případě nepostačují světla pro denní svícení. Mlhovky byste měli rozsvítit, jakmile se viditelnost výrazně zhorší. Ve chvíli, kdy z mlhy nebo inverze vyjedete, je zase zhasnout, abyste neoslňovali ostatní.
zdroj rozhlas.cz
2024 ©